Michal Turek
Analyzujte funkčnost stávajícího portálu Webis. Navrhněte novou strukturu, která bude lépe reflektovat potřeby jeho uživatelů.
Cílem není udělat nový grafický desing, to necháme grafikovi. Prvořadým cílem je navrhnout optimální strukturu portálu tak, aby vyhovovala jeho uživatelům. Navrhněte chování navigačních částí, rozdělení informací, vyhledávání.
Webový informační systém Katedry počítačů Webis poskytuje svým návštěvníkům informace jak ze současného dění na katedře, tak z její historie. Jednotlivé podkategorie menu O Katedře obsahují informace o struktuře aktuálního vedení, akademických pravidlech, výuce a výzkumu a také o historii katedry od roku 1963 do 2004. Aktuality jsou, kromě novinek zastoupených na hlavní stránce serveru, dostupné také v menu Události a Nabídky.
Základním kamenem obsahu serveru jsou veškeré dostupné informace o lidech působících na katedře a o předmětech, které tito lidé vyučují - jedná se o menu Lidé a Předměty. Přehled a prezentace výzkumných skupin lze najít v menu Výzkum, v obsahu je také seznam jednotlivých projektů a získaných grantů.
Aktuální strukturu stránek a vztahy mezi nimi zobrazuje schéma na následujícím diagramu. Pro přehlednost jsou na něm uvedeny pouze odkazy mezi hlavními oblastmi webu a nejsou uvedena různá rozbalovací tlačítka.
Tato struktura webu je na první pohled relativně dobře navržená, trpí však několika nešvary, které nejsou z diagramu vidět. Chce-li například někdo zjistit, jaký je tematický plán předmětu Styk člověka s počítačem, musí provést následující akce.
Krokům do třetího bodu není co vytknout, čtvrtý z nich je však redundantní - stránka se měla zobrazit hned na začátku celá, tj. bez zbytečného klikání na tlačítko Podrobnosti. Je velice pravděpodobné, že téměř každý návštěvník bude na toto tlačítko automaticky klikat a tudíž by pro něj bylo mnohem rychlejší, kdyby ho nemusel složitě hledat. Naprosto stejná cesta po webu bude i v případech, kdy návštěvník hledá rozšiřující informace o předmětech, jako je například, kdo je přednáší a cvičí nebo jaká je doporučená literatura.
Podobně zbytečná tlačítka Podrobnosti jsou všudypřítomná po celých webových stránkách, jmenují se například zobrazit všechny... nebo zobrazit.... Jak už bylo řečeno, návštěvníka spíše zdržují, než aby mu nějak výrazně pomáhaly, a proto bude dobré je odstranit.
<b class=nadp1><A HREF="../courses/X36ALG.html" title="ZOBRAZIT PODROBNOSTI" target=_top>Algoritmizace</A></b> <span class=helpm title="kód předmětu">[X36ALG]</span><br><i></i>by bylo lepší nahradit za kód níže a ostylovat
<h1>Algoritmizace <span class="subject_code">X36ALG</span></h1> .subject_code:before { content: "["; } .subject_code:after { content: "]"; }
<a href="#odkaz">Položka obsahu</a><h3 id="odkaz">Nadpis</h3>
Jak už bylo řečeno v minulých kapitolách, je současný návrh struktury serveru obecně vyhovující, z tohoto důvodu ho není nutné nijak zásadně měnit, ale spíše pouze vylepšit několik detailů. Snad jedinou výraznější změnou v navigaci bude odstranění všech tlačítek typu Podrobnosti, která na stránce rozbalují rozšiřující informace, vše by mělo být vidět hned po načtení.
Problémem serveru není ani tak špatně navržená struktura stránek, jako spíše nevhodná volba některých použitých technologií - typicky naprosto zbytečný JavaScript - a ne zrovna šťastně volená forma prezentace informací a jejich nestandardní umístění na stránce.
Za všechno lze uvést systém menu, který se postupně rozbaluje zprava doleva a ne zleva doprava, jak by každý očekával. Někdy se po kliknutí na položku menu zobrazuje pouze podmenu a vlastní stránka zůstává prázdná. V takovém případě je více než polovina obrazovky vlevo, na kterou vždy oči ulpí nejdříve, kompletně prázdná.
Dalším problémem jsou samotné položky menu tvořené obrázky namísto obyčejného textu. Jsou sice čitelné, ale bílý text na téměř bílém pozadí není příliš šťastná volba. Kromě toho jsou jednotlivé obrázky/položky zbytečně velké, a tudíž umožňují zobrazit méně informací než by jinak bylo možné - jedenáct odkazů v hlavním menu je pro informační server velice málo. Přidáním nových, vhodně volených, odkazů by se dalo urychlit nalezení informací hledaných návštěvníkem.
Výrazným problémem je absence fulltextového vyhledávání, mnoho lidí mu dává přednost před vyhledáváním v katalogu. Toto by se však dalo provizorně, avšak velice efektivně, vyřešit vložením vyhledávacího formuláře, který by přesměrovával na vyhledávač Google s parametrem site.
http://www.google.com/search?q=site:cs.felk.cvut.cz%20HLEDANÉ HESLO
Následující text obsahuje tématické okruhy, které by měl pokrývat nově navrhovaný systém, tento víceúrovňový seznam je možné považovat jako vodítko k vytvoření nové struktury menu. Nový systém bude sloučením stávajícího Webisu a Infa336, dva oddělené systémy se už dále spíše neuvažují. (Pozn.: Velká část tohoto textu vznikla při hromadném brainstormingu řešitelů projektu.)
Návštěvníci serveru Webis se dají obecně rozdělit do několika kategorií. (Pozn.: Velká část následující tabulky vznikla při hromadném brainstormingu řešitelů projektu.)
Uchazeč o studium 5% | Student 100% | Učitel 90% | Doktorand 95% | Zaměstnanec (neučící) 25% | Studijní referentka 1 osoba | Cizí výzkumník, odborník 1% | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Aktuality | 2 | 5 | 4 | 4 | 3 | 5 | 1 |
Seznam lidí | 1 | 5 | 4 | 4 | 3 | 3 | 3 |
Předměty | 2 | 5 | 2 | 4 | 1 | 2 | 1 |
Obecné statistiky | 5 | 4 | 2 | 2 | 1 | 1 | 1 |
Sekce pro uchazeče | 2 | 3 | 1 | 1 | 1 | 2 | 1 |
Výzkumné skupiny | 1 | 3 | 3 | 3 | 1 | 1 | 5 |
Granty | 1 | 3 | 5 | 5 | 2 | 1 | 4 |
Závěrečné práce | 1 | 5 | 5 | 5 | 1 | 4 | 1 |
O katedře | 5 | 2 | 2 | 2 | 1 | 1 | 4 |
Fotogalerie | 5 | 3 | 2 | 2 | 1 | 1 | 2 |
Provozní záležitosti | 3 | 5 | 5 | 5 | 5 | 2 | 1 |
FAQ | 1 | 5 | 3 | 4 | 2 | 4 | 1 |
Legenda k tabulce: 1 = malá váha, 5 = důležité
Kategorie studentů by se mohla rozdělit na zájemce o studium, studenty nižších a vyšších ročníků + doktoranty, studenty, kteří chtějí/nechtějí dostudovat, české/zahraniční studenty a podobně. Tato práce se bude dále zaměřovat primárně na české studenty magisterského studijního programu z Katedry počítačů, kteří chtějí dostudovat. Ostatní uvažované kategorie a podkategorie uživatelů budou přenechány jiným řešitelům této práce.
Pozn.: Následující text může vyznít hodně kriticky a negativně, ale dávám přednost nepřikrášlování méně vhodné skutečnosti. Webis se bude předělávat, a proto by mělo být důležité vědět, v čem spočívají hlavní problémy současné verze...
V průběhu vypracovávání práce byl proveden velice neformální průzkum mezi cca. 10 uživateli stávajícího systému Webis z řad studentů magisterské etapy studia - všichni z Katedry počítačů. Prvním a velice překvapivým poznatkem je, že naprostá většina z nich o systému Webis nikdy neslyšela! Když jim byla poskytnuta nápověda, že se jedná o oficiální web Katedry počítačů, tak se překvapeně ptali, zda něco takového opravdu existuje a kde to mohou najít? Server Info336 naopak znali bez výjimky všichni studenti, ale na druhou stranu jeho návštěvnost limituje k nule. Je to dáno tím, že zde byly veškeré dostupné informace o bakalářských pracích, které dělali ještě relativně nedávno.
Další komunikace tedy směřovala na téma, kde hledají informace o učitelích a předmětech? Odpověďmi bylo, že nejčastěji používají systém KOS a dále stránky s fakultními rozvrhy (respektive přímo http://udb.feld.cvut.cz/) a také fakultní studijní programy. Výhoda druhéhu uvedeného systému je prý především v tom, že stačí znát jméno osoby nebo předmětu (to znají, jinak by to nehledali), zadat je do políčka fulltextového vyhledávání a hned mají všechny požadované informace. Tady je důležité podotknout, že tyto systémy vyhledávají přes kompletně celou fakultu a ne jen na Katedře počítačů, což je také jistě jejich nesporná výhoda. Jen poznamenám, že Webis v současnosti žádné fulltextové vyhledávání neposkytuje!
Po tomto úvodu byly v prohlížeči zobrazeny stránky Webisu. Přibližně polovině účastníků se vybavilo, že už je kdysi viděli, ale nedokázali říct v podstatě nic o jejich obsahu. Po prvním kliknutí do menu upřesnili jo, to je tohle..., to se vůbec nedalo používat a poté někteří nevěřícně pokračovali to jsou opravdu oficiální stránky Katedry počítačů?!
Dále byla položena otázka ve stylu k čemu Webis používáte, resp. co jste zde tehdy hledali za informace. Odpověďmi bylo, že občas, například při vytváření rozvrhů nebo na některých stránkách předmětů na Service, kliknou na nějaký odkaz a ten je přesměruje na Webis. Ale hned, jak si uvědomí modré obrázkové menu vpravo, tak tuto záložku většinou automaticky zavírají, protože si vzpomenou na předchozí neúspěšné návštěvy.
Tři účastníci průzkumu dále uvedli, že na Webisu občas (hodně občas) hledají informace o vyučujících, konkrétně je zajímají především jejich fotografie. Proč zrovna fotografie?! Aby mohli učitele "odhadnout", když si vytvářejí rozvrh nebo když jdou k někomu neznámému na zkoušku. Tato funkce na žádném jiném fakultním serveru neexistuje.
Obecně se dá říci, že účastníci rozhovoru server Webis téměř nepoužívají a obsahově ho vůbec neznají - po zobrazení stránky si ve většině případů vzpomněli, že něco takového už někdy dříve viděli, ale to je v podstatě vše, co o něm dokázali říct.
Jáchym se narodil v Hodoníně a spolu se svou sestrou a rodiči tam žil do doby, než po střední škole odešel studovat do Prahy na FEL ČVUT. Spolu s ním šli do Prahy i jeho dva kamarádi Petr a Mirek, nicméně Petr dostal koleje na Bubenči místo na Strahově, a postupem času se s Jáchymem trochu odcizili. Mirek odešel kvůli matematice a obvodům hned v prvním semestru. Jáchym úspěšně zvládl tři roky studia, stal se bakalářem a nyní pokračuje dále na magisterském studiu.
Ke konci druhého ročníku si našel práci programátora v jazyce C++ u jedné softwarové firmy. Poslední dobou ho to však docela zmáhá - pro samou práci, školu, písemky a semestrálky mu připadá, že v podstatě nežije a furt jenom mžourá do tý bedny plný permoníků, jak s oblibou říkává. Nicméně samozřejmě ví, že v počítači žádní permoníci nejsou (nikdy by to však veřejně nepřiznal), ale že tam je spousta hradel, nul a jedniček. Když slyší číslo 32, automaticky ho napadne mezera, a když mu před nedávnem v práci při přečíslování změnili telefon na linku 256, tak byl strašně rád, že to je takové hezké, kulaté a snadno zapamatovatelné číslo.
Jáchym nedá dopustit na svůj, sice postarší, ale po sotwarové stránce vytuněný počítač. S Linuxem začal už na střední, tehdy ještě s Mandrakem, teď už však několik let používá Debian a nemůže si ho vynachválit. Návštěvy občas překvapí stěna polepená tučňáky, ale ty jsou tam jenom proto, že kdysi dostal od kamaráda kalendář a chtěl překrýt pošpiněnou strahovskou stěnu. Bohužel ještě nikdy o tom nikoho nepřesvědčil.
Kamarádi mu občas říkají, že je workoholik a maminka by byla nejradši, kdyby dostudoval a k práci se vrátil až po škole, nicméně Jáchymovi vyhovuje být nezávislý a k tomuto kroku se nejspíš nikdy neodhodlá. Důsledkem toho je i to, že se intervaly ježdění domů neustále prodlužují a v současnosti je to něco kolem jedenkrát do měsíce.
Nově navrhovaný systém by měl odstranit, pokud možno, všechny problémy zmíněné v kapitole "Hlavní problémy stávajícího systému". Prototyp nového Webisu byl vytvořen ve formě HTML stránek bez rámců a JavaScriptů, které jsou plně generované na serveru v jazyce PHP a následně exportovány do samostatných HTML souborů.
Jednotlivé stránky se skládají z celkem sedmi částí. V hlavičce je na levé straně logo katedry, uprostřed český a anglický název, vpravo je možné přepnout jazyk a samozřejmě nesmí chybět políčko pro fulltextové vyhledávání. To ve stávající verzi pouze přesměrovává na vyhledávač Google (není dostupné v offline HTML).
Střední část nalevo poskytuje hlavní dvouúrovňové menu stránek, prostřední část obsahuje vlastní text stránky a v pravé části je kontextové menu, jež obsahuje kotvy na nadpisy v hlavním textu stránky - jedná se defakto o obsah. Poslední, sedmá, část stránky je patičkou s copyrightem.
V prototypu není zpracován kompletně celý Webis, ale jen některé jeho části. Konkrétně se jedná o sekce Index, Kontakt, Lidé a Předměty. Nebyl brán zřetel ani tak na grafickou stránku věci, jako spíše na přehlednost a dostupnost informací. Prototyp také nemusí plně fungovat ve všech prohlížečích - nebyl testován textový linx/links a kvůli nedostupnosti ani Safari, v Internet Exploreru některé linky dělící stránku plně nenavazují. V Opeře, Konqueroru a Firefoxu by se měl prototyp zobrazovat bez problémů. Poslední uvedený prohlížeč navíc podporuje sloupce z CSSx, které jsou použité například při výpisu seznamu lidí nebo předmětů a výrazně zpřehledňují jeho zobrazení.
Pro tuto práci byl původně předpokládán řešitelský tým dvou lidí. Z tohoto důvodu vedoucí práce, pan Martin Klíma, umožnil, aby samostatní řešitelé nemuseli provádět usability testy.
Testování spočívalo v kognitivním průchodu pomocí persony. Úkolem bylo najít rozvrh hodin Ing. Jana Žďárka a jméno přednášejícího předmětu Y36UOS. Nebyly zaznamenány žádné problémy v použitelnosti, ani jak pomocí fulltextového vyhledávání tak pomocí průchodu katalogem.
V této práci byl analyzován stávající informační systém katedry počítačů Webis a na základě této analýzy byl navržen systém nový, který se pokouší vyřešit jeho problémy.
Hlavními změnami v systému jsou především použité technologie, všechny stránky by se měly kompletně generovat na serveru a neměl by se používat klientský JavaScript. Dále bylo navrženo nové rozvržení layoutu stránek a navigace mezi nimi. Neméně podstatnou změnou je také přidané fulltextové vyhledávání, které je důležité vzhledem k technicky zaměřené cílové skupině uživatelů.