Ruské zdravotnictví

Po návratu z Tomska jsem trochu заболел. Hlavní příčinou bude pravděpodobně cesta vlakem zpět do Krasnojarsku. Když jsem šel večer spát - horní postel, hlava u okna - cítil jsem jemný průvan a ráno byla ve vlaku zima. Zima ve vlaku není to samé, co zima ve vlaku jedoucím na začátku března zasněženou Sibiří. Běžná teplota ve vlaku na Sibiři je něco mezi 25 a 30 stupni (plus), a proto jsem se večer přikryl jenom povlečením bez deky.

Ráno se v sauně trochu ochladilo a když jsem se vzbudil, cítil jsem chlad. Problém jsem v první fázi zkusil vyřešit tradičním způsobem, přetočil jsem se na druhý bok a opět usnul. Při druhém probuzení jsem pochopil, že takhle to dál nejde, oblékl si tričko a opět se zakryl povlečením. To už pomohlo.

Ve středu, den po příjezdu, jsem se ráno necítil moc dobře a následující den večer navštívil mou hlavu milion permoníků, aby si ťukali svými kladívky. Na návštěvu přišel také pan Kašel, kucky, kucky, chropt, chropt. Pochopil jsem, že je zle, vzal si na noc Paralen a vypotil se. Ráno mi už bylo mnohem lépe, ale do bazénu jsem večer raději nešel.

Na večeři jsem si uvařil бутерброд. Statečně koušku a v jednom nečekaném okamžiku slyším křupnutí. Pomyslím si a zub je v prdeli, jazykem udělám checksum a byl. Stolička vlevo dole, kterou mi zubařka vrtala před cestou. Potěš!

Co teď?
K zubaři.
Neee!
K ruském zubaři.
Neeeeee!
K ruskému zubaři v rusku.
НЕЕЕЕЕЕЕЕЕТ!

Kolik je? Sedm, to je jedna odpoledne. Rozhodl jsem se zavolat do pojišťovny. Volovím z kufru kartičku, přečtu si instrukce a vyťukám na mobilu číslo. Prý mám požádat operátora, aby mi zavolal zpátky. Ufff, aspoň to nebude tak drahý.

Plechový hlas mi během dvaceti vteřin pomaličku říká, že můj hovor bude zaznamenáván. Skřípu během toho zuby - musím teď opatrně - ale co se dá dělat. Plechová paní zakončí svůj monolog konstatováním, že všichni operátoři jsou bohužel obsazení a že si velice váží mé trpělivosti. Típnu mobil, třicet šest vteřin, čtyřicet devět rublů.

O den později...

Plechový hlas mi během dvaceti vteřin pomaličku říká, že můj hovor bude zaznamenáván. Skřípu během toho zuby - musím teď opatrně - ale co se dá dělat. Plechová paní zakončí svůj monolog konstatováním, že všichni operátoři jsou bohužel obsazení a že si velice váží mé trpělivosti. Típnu mobil, třicet čtyři vteřin, čtyřicet devět rublů. Na pojištění čtu

Asistenční služba AXA Assistance CZ poskutyje pojištěnému pomoc při pojistné události a informační servis nepřetržitě 24 hodin denně.

Zajímalo by mě, jestli tam mají, kromě plechové paní, méně nebo více než jednoho operátora. Co já jim vlastně chci? Vlastně nic, jenom jim oznámit, že se mi odlomil kousek zubu a jdu k zubaři. S čím mi můžou pomoct? S ničím. Tohle nemá cenu, zkusím napsat email domů, aby mi tam zavolali a aby mi poslali odpověď až/jestli se někdy dovolají.

Přes noc nasněžil bílý sníh a ulice jsou více koukatelné a méně klouzavé. Ve dvě odpoledne zvednu oči od monitoru, protáhnu záda a řeknu si, že je čas se jít projít. Ještě jsem neprozkoumal nábřeží napravo od Октябрского моста. Přidala se ke mně i Andrea США.

Našli jsem hezkou церкев s naprosto úžasným nápisem Дорогие братья и сестры! Отключайте, пожалуйста, сотовые телефоны na dveřích.

Andrea se mi svěřila, jak byla před půl rokem v Rusku u zubaře, a velice mě podpořila v mém trápení. Ehm, spíše podpořila mé trápení. Byla prý u nějakého známého zubaře svých známých a platila zavařenými houbami, nicméně podruhé by tam ale už nejspíš nešla. Nezacházela příliš do detailů, ale třeba taková výpusť plivátka svedená do flašky od Fanty dokázala opravdu nádherně navodit atmosféru ruské zubní ordinace. Боюсь.

A poté jsme našli nemocniční komplex. Kolem kolejí pořád jezdní sanitky, ale nikdy jsem nevěděl, kam přesně jezdí. Teď už to vím.

Snad si lze z fotek udělat představu, jak to tam vypadá a jak jsem se v tu chvíli cítil. Очень боюсь!

Pondělí. Ирина z meždunarodnovo mi doporučila стоматологическую клинику Зубофф, ona tam sice nechodí (hmmm), ale všichni prý říkají, že je dobrá (hmmm dva). Rovnou tam zavolala a objednala mě na jednu odpoledne. Máš to hned za rohem. Takže konec světa za hodinu a půl. Na flašku od Fanty jsem se raději neptal.

12:30. Vyčistil jsem si zuby, dal do peněženky čtyři tisíce rublů a vyrazil. Kolem tohoto domu chodím nakupovat a nápisu стоматология jsem si všiml už dřív. Vejdu dovnitř, moc hezká sestřička u vchodu ;-), mladý usměvavý recepční, všude dlaždičky, moderní design, čisto. Fanta dneska nejspíš nebude.

Nadiktoval jsem své jméno, potom odsouhlasil Михаель, datum narození, telefon a o pár chvil později dával bundu do šatníku. Nahlédl jsem do pootevřených dveří ordinace... точно не будет.

Prý se mám posadit do křesla, tak je to tady. Jéé, křeslo od nás, nápis Stará Tupa mluví za vše. Sestřička se mi podívala do pusy. A z které, že jste země? Z Německa? Z česka, to je hned vedle. A u vás se ještě běžně používají metalické plomby? Asi jo, nevím, já jsem programátor. Amalgan, amalgan, připadal jsem si jako Zimbabwan u zubaře v zahraničí.

Prý se mám posadit na tamtu židli. Když mi dali na ramena takovou těžkou modrou vestu, pochopil jsem. Jedno foto defektního zoubku pro paní doktorku. Rentgen, snad nebudu mít nemoc z ozáření, o mutagennosti se furt mluví na Економике природопользования, už z toho blbnu.

Opět si sednu do křesla. Paní zubařka se štrachá v šuplíku a poté vytáhne injekci. Umrtvení?! Myslel jsem, že to jenom vyvrtá a znovu zaplombuje. Vykoktám и там какая-то важная проблема? Podívá se na mě. A vy jste u zubaře nikdy nedostával injekce? Ne nikdy, nikdy jsem neměl žádný velký problémy. Nerozhodně položila injekci na stolek, tuším na co v tu chvíli myslela, houby Čech, Zimbabwan, ale co ta barva? A vy za ošetření platíte? Ne. I když možná ano, speciální zákroky. No u nás se už amalgan nedává ani při bezplatných. Ta Fanta by možná byla lepší, než tohle...

A pak to už bylo jako u nás: vrtání, vypláchněte si, vrtání, vypláchněte si, vrtání, vypláchněte si. Akorát si nepamatuji, že by mi kdy paní zubařka říkala Миша - молодец nebo Мишенка, ещё секундочку, не бойся.

Tak hotovo, 1970 rublů. Až se vrátím do Česka, začnu si hledat zubaře ruské úrovně...

Copyright © 2009 Михал Турек http://woq.nipax.cz/